fbpx

Moderní technologie nás angličtinu nenaučí

„Jediný mechanismus, jak se učit, je řeč. Tedy myšleno jako přímá komunikace nebo ještě přesněji diskuze. A moderní technologie komunikaci boří a je již jednoznačně vědecky prokázáno, že jako lidstvo doslova blbneme.“ pronesl MUDr. Martin Jan Stránský, když jsme tento týden u oběda diskutovali o systému a metodách výuky našich kurzů v souvislosti s moderními technologiemi a procesech učení v mozku.

MUDr. M. J. Stránský je totiž, kromě mnohých aktivit v Čechách, celosvětově uznávaný primář neurolog na Yale University v USA a aktuálně se specializuje nejen na samotný proces učení, ale v současnosti především na to, jaký vliv na něj mají moderní technologie. Protože jsme před týdnem pořádali 5denní anglický kemp pro děti, bylo pro mne toto téma o to žhavější a zajímavější. Nedokážu si totiž dost dobře představit, že bychom právě při dětských intenzivních kurzech nevyužívali pro ně tak atraktivní technické vymoženosti.

Věřím, že je to pro nás všechny tak zajímavé a aktuální téma, že jsem se rozhodla se o část naší diskuze s MUDr. Martinem Janem Stránským podělit. Je určitě fajn vědět, jak princip učení funguje a můžeme se tak vyhnout systému pokus – omyl a vymýšlet již vymyšlené.

Informace, vědomost a moudrost
Jak se naučíme?

Informace, vědomost a moudrost (nebo také Informace, povědomí a porozumění). Žádná velká filosofie, jen po tisíciletí daný postup učení se.

  1. Nejdříve načerpáme informace. Naučíme se slovíčka a fráze, projdeme gramatické přehledy, nebo se seznámíme s technikami vyjednávání či zásadami efektivní komunikace. Bohužel v této fázi (včetně školní výuky) mnohdy učení končí, ale fakticky je to teprve začátek.
  2. Dalším krokem v procesu učení je vědomost. Což jednoduše znamená, že jsi například na jazykovém kurzu schopen/schopna procvičovat průběhový čas, protože už máš informaci, jak v angličtině funguje. Snažíš se uplatňovat pravidla jeho použití, nicméně stále ještě nemůžeš říct, že průběhové časy umíš. Určitě už se ti stalo, že jen se přešlo na jinou gramatiku nebo téma, zkrátka jsi průběhový čas nepoužil/a, protože na něj nebylo aktuálně cíleno. A to ani přesto, že jsi sto vysvětlit, jak funguje a kdy se používá. Proč? Chybí totiž ještě poslední důležitá fáze.
  3. Tou je moudrost (nebo také porozumění).

Základní definicí moudrosti je správné využití znalostí

Něco skutečně umíme až v okamžiku, kdy dokážeme znalost použít v různých situacích. Samozřejmě tak využíváme nejen danou znalost (kdy použít průběhový čas), ale také vlastní zkušenosti. “A vlastní zkušenosti”, dodává prof. Stránský, „je pro proces učení (či lépe naučení se) naprosto nezbytná. Je to dáno historickým vývojem lidského mozku.” Tedy bez závěrečné fáze, tedy uplatnění vědomostí na základě vlastní zkušenosti, se neučíme. Zřejmě proto se mi stává, že při ověření jazykové znalosti u nových studentů, kteří měli němčinu ve škole 10 let, zjistím, že mají úroveň pokročilých začátečníků. Sice “probírali” i dosti pokročilou gramatiku, a “něco” jim to říká (informace, znalosti), ale poslední fáze (moudrost) chybí. Tedy vlastně mají pravdu, když řeknou, že německy neumí, ani po 10 letech výuky. “Kdo nemluví, ten se neučí.” Martin Jan Stránský

A kde je tedy v procesu učení místo pro moderní technologie?

Naplno mohou fungovat jen v první fázi. Tedy při získávání informací. Částečně ještě v té druhé, kdy získáváme vědomosti. Ale při poslední fázi, která je nezbytná, abychom se skutečně něco naučili (moudrost), s novými technologiemi zatím počítat nemůžeme. “Protože technologie zatím nedokáží navodit takové situace, aby závěrečná fáze učení proběhla.” zakončil Martin Jan Stránský odpověď na moji otázku, jak je to s novými technologiemi při procesu učení.

A co si z toho nyní vzít do praxe pro nás osobně?

Moderní technologie jsou rozhodně součástí našeho každodenního života a dají se velmi dobře využít i v procesu učení. Jen je nezbytné vědět, jakou mají roli a že nejsou všespásné. A pokud si uvědomíme, jak celý proces funguje, úspěch musí být náš.

Příklad z praxe

Dětem na výše zmíněném anglickém kempu jsme letos připravili překvapení v osobě 14leté Texasanky, která přijela za námi na Hlubokou jako asistentka. Malé angličtináře máme ve věku 7 – 13 let a moderní technologie jsou pro ně jako magnet, obzvlášť pro skupinu nejstarších. A tak jsme se toho rozhodli využít a připravit se tak dopředu na letní kemp. Skupina měla za úkol si na internetu (na svém mobilu samozřejmě) najít na daná témata něco o Texasu a USA vůbec a každý si připravil 10 – 15 vět v angličtině – tj. čerpal informace. S lektorkou si pak každý prošel správnost vět a zpaměti je přeříkal. Následně jsem natočila jednotlivě všechny na kameru s tím, že každý přednesl své zajímavé informace o Americe (vědomosti). Do Texasu jsme pak poslali video prezentace s otázkami dětí přímo na mladičkou Texasanku. A víš, co hodnotily děti i lektorka jako nejlepší a kde i samy děti cítily v angličtině velký pokrok? Když spolu na letním kempu s Amie pár hodin diskutovaly o Texasu a životě v USA, když srovnávaly život u nás a za mořem, a když musely obhajovat, proč se jim zdálo to, či ono pro jejich video prezentaci o USA zajímavé nebo důležité, (moudrost).

Musím říci, že i mě osobně se po diskuzi se zkušeným neurologem osvětlilo mnohé, co se již léta snažím praktikovat na našich kurzech, přičemž jsem doposud vycházela pouze ze zkušeností a praxe s NLP.

A co mě těší – rozhodně mám potvrzenou odpověď na otázku těch nejmladších: „Vždyť je to všechno na internetu, tak proč se to mám učit?” – Není to na internetu. A nebo ano, ovšem jen pro toho, kdo informace dokáže přečíst, uvědomit si je, zpracovat a následně použít v praxi. Tedy projít přes všechny tři fáze – informace, povědomí a porozumění.

Samozřejmě, že postup efektivního učení se je stejný pro cizí jazyky jak u dětí, tak u dospělých. Dokonce jak u cizích jazyků, tak u dalších dovedností. Nicméně o to se s tebou podělím v dalších newsletterech.

Odebírejte náš newsletter