Václav Novák je považován za jednoho z našich nejlepších krizových manažerů. V současné době je zejména investorem v krizových i rozvojových projektech. Tento významný představitel nadnárodního byznysu již počtvrté přijal pozvání na Hlubokou vést celodenní workshop. Krátce po jeho skončení jsem ho požádala, aby mi odpověděl na pár otázek.
Pane Nováku, vy jste znám jako jeden ze špičkových krizových manažerů v naší republice. Mohl byste jmenovat některé z velkých projektů, které jste řešil?
Mohl bych jmenovat původní, starší projekty jako je holding Vítkovice, skupina Expandia, nebo ČSA.
Daleko důležitější jsou pro mě ovšem současné nebo nedávné projekty, které se zabývají restrukturalizací a zejména rozvojem vlastních firem s cílem dlouhodobého zhodnocení. Tedy řešení krize je v nejhorším případě pouze začátek zhodnocovacího procesu.
Není nepodstatné, že firma v krizi je o hodně levnější, než firma, která prosperuje. Podle toho vypadá i naše akviziční strategie. Jako příklad bych uvedl firmu Technistone v Hradci Králové, či KPŽ Žirovnice, dnes mimořádně dobře prosperující firmy.
Než jste se stal odborníkem, co tomu předcházelo? Kde a jak jste získával zkušenosti?
Než jsem se stal odborníkem, byl jsem neodborník (smích). Zkušenosti jsem získal jednak studiem v USA, z manažerských pozic v Rakousku a z řešení krizových i rozvojových projektů nebyznysového charakteru. Do České republiky jsem se vrátil krátce po revoluci s cílem řešit krizové firmy. O tom, že mnohé společnosti budou v krizi jsem byl přesvědčen a moje přesvědčení se ukázalo jako správné. Jako příklad mohu jmenovat firmy Tatra, Škoda Plzeň, Chemapol, Liaz, Zetor a další. S každým dalším projektem jsem měl více zkušeností, až jsem se postupně, snad, stal odborníkem.
V současné době mě zajímá spíše rozvoj firem a vyřešení krize považuji pouze za základ dalšího rozvoje.
V naší republice, myslím, není mnoho podobných manažerů, kteří by dokázali to, co se podařilo a stále daří Vám. Nicméně jsem přesvědčená o tom, že je tu mnoho schopných manažerů, kteří by takový potenciál měli. Co by mohli udělat pro to, aby se mohli ujmout podobných velkých projektů či firem a byli v nich úspěšní?
Budoucnost nepatří lidem mé generace, ale mladým, nastupujícím manažerům. Aby byli úspěšní, potřebují celou řadu vlastností, schopností a dovedností. To vše musí využít k získání zkušeností s cílem uplatnit je kdekoliv na světě. Kdo nevnímá manažerskou pozici z pohledu globálního dopadu, skončí v lepším případě jako lokální hrdina. Ale velká část firem v této republice je součástí globálních uskupení a lokální hrdina má jenom lokální možnosti. Cílem je zapojit se do nadnárodního prostředí a v něm se prosadit. Nejlépe na bázi toho, že daný manažer opravdu pochopí podstatu skutečného globálního byznysu mateřské společnosti. Chceme – li hrát světovou ligu, musíme hrát na světovém hřišti. Proto je můj obdiv vůči lokálním hrdinům poměrně omezený.
A mladá generace manažerů?
… ta se musí chovat přesně v duchu toho, co jsem uvedl v předchozí odpovědi.
Vy jste se třikrát aktivně zúčastnil jako přednášející konference Trendy firemního vzdělávání ve třetím tisíciletí, kterou pořádá společnost jazz-com. Takže Vás svým způsobem můžeme vnímat jako stálici konference. Proč tomu tak je?
Protože ani na Hluboké ani na konferenci nejsem nerad a považuji za velké privilegium, že nemusím dělat věci, které nechci. bukmeker Ale abych to řekl vážně. Na této konferenci se postupně podařilo a stále daří ukázat na lokální úrovni nejen propojenost jihočeského regionu se zbytkem světa, ale i rozdíly mezi jihočeským regionem a zbytkem světa. K tomu dodám, že skladba účastníků mimořádně vyhovuje záměru konference a snad i potřebám regionu. A obráceně bych rád věřil, že obsah a forma konference vyhovuje struktuře účastníků. Mám totiž pocit, že účastníci jsou povětšině lidé, kteří mají nejen zájem o byznys, ale jsou zároveň klíčovými lidmi pro firmy.
Vy jste se na jihu Čech v Hluboké nad Vltavou ujal vedení celé série workshopů pod názvem „I lokální management má povinnost se prosadit v globálním světě.“ Co Vás k tomu vedlo, co Vám je k tomu motivací?
Workshopy beru jako interaktivní formu byznysového vzdělání. Věřím, že jsem schopen předat použitelné zkušenosti a znalosti účastníkům workshopu, ale stejnou měrou se i já obohatím jejich znalostmi, zkušenostmi a názory. Workshop beru jako užitečnou výměnu intelektuální energie. olimp bukmeker A navíc je to akce, kterou považuji za mimořádně příjemnou i pro mě.
Děkuji za rozhovor a těším se společně s účastníky konference i workshopů na další inspirativní setkání v Hluboké nad Vltavou.
To nejbližší je 17. května 2019 na již zmíněné konferenci firemního vzdělávání na Vaší přednášce “Zhodnocení firmy za asistence Alberta Einsteina”.
Rozhovor vedla Michaela Krausová, jednatelka vzdělávacího a jazykového centra jazz-com, s.r.o