Pokud jsi byl/a v době sametové revoluce student střední nebo vysoké školy, je nasnadě, že je ti něco mezi 40 – 50. Báječný věk, kdy už má člověk zkušenosti a zároveň můžeme ještě leccos dokázat, mnohé se naučit nebo zásadně změnit.
Přesto často slyším právě od těchto sametových studentů věty typu: “No už to s tím učením není, co bývalo. Už mi to hlava tak nebere. Musím se smířit s tím, že se anglicky pořádně už nenaučím.” – A já bych si dovolila s tímto tvrzením závislosti učení na věku nesouhlasit.
Nějaká padesátka mě přece nezastaví
Ivana je naše studentka němčiny. V době revoluce byla na vysoké škole, proto její příběh zmiňuji. Na jednom z intenzivních kurzů se mi svěřila, že má velký sen mluvit anglicky. Německy mluví denně ve firmě s dodavateli i kolegy z centrály a bez problémů se naučila pracovat v novém elektronickém systému firmy, zaučuje i mladší kolegy a její “drive” by jí mohli závidět i současní studenti. Přesto vyhodnotila svůj věk jako příliš pokročilý na to, aby začínala s angličtinou s tím, že jí hlava už tolik nebere a tolik už toho nestíhá. Zkrátka si zavřela dveře dříve, než k nim vůbec došla. Samozřejmě jsem to tak nemohla nechat a v klidu jsme vše ještě jednou probrali. Nyní již druhým rokem pilně studuje vedle němčiny i angličtinu a komentuje svůj omyl větou: ”Nějaká padesátka mě přece nezastaví! ”
Mozek jako sval
A co jsem jí vlastně řekla, že se do angličtiny přece jen pustila? Ověřený fakt vlastní zkušeností a ještě potvrzený vědci. Mozek se dá trénovat stejně dobře jako sval. Pokud ho používáme, funguje dobře, pokud se mu cíleně věnujeme, funguje ještě lépe. Podle výzkumů platí, že učení se cizímu jazyku patří k jednomu z nejlepších tréninků mozku. Trénink můžeme rozhýbat křížovkami, psaním textů, memorováním, pexesem a dalšími hrami, které vlastně výuka jazyků tak nějak samozřejmě obsahuje. Jakmile se mozek “hýbe”, okysličuje se a dostává dost živin k jeho správnému fungování. Odměnou je pak lepší využití kapacity mozku třeba na tři cizí jazyky.
Kolik toho stíháme
A že měla Ivanka dojem, že už nestíhá tolik věcí co dříve? Opak jsme si vysvětlili hned po kurzu. Nakonec přišla na to, že stíhá mnohem více věcí, než jako studentka, jen už si to neuvědomuje. Mozek se totiž snaží co nejvíce činností (i při práci s počítačem) automatizovat. Se zkušeností roste počet automatických činností a tak si můžeme stále nabalovat nové, na které potřebujeme více energie, protože automatizací si mozek uvolňuje kapacitu, třeba jako operační paměť v počítači. Nicméně samozřejmě i automatické činnosti si kousek kapacity ukrojí a tak můžeme mít někdy dojem, že toho již nestíháme tolik, co dříve. Samotnou naši studentku potěšilo, že toho vlastně zvládá poměrně dost a věřím, že i to bylo na misce vah, když se rozhodovala, zda do kurzu angličtiny naskočí.
Ráda bych věřila, že dnešní newsletter je poselství nejen pro studenty kolem padesátky a starší, ale i pro všechny mladší, protože se do tohoto věku jednou také dostanou. Ovšem s vědomím, že je to pořád v pohodě.
Jak praví známá spisovatelka Karen Lambová: “A year from now you will wish you had started today.”
Správný impuls
Možná je termín 17.listopadu ten správný impuls jak odhodit chiméru “v tomhle věku už to stejně nemá cenu”. Napiš si o svůj jazykový kurz, ať máš jakoukoliv úroveň, třeba začátečníka. Rádi ti poradíme, jak začít a jak se skutečně naučit třeba angličtinu.