V létě pořádá jazz-com — vzdělávací a jazykové centrum už pátý ročník cizojazyčného tábora pro děti.

„Mám radost, že týdenní dětský kurz angličtiny, pojatý jako příměstský tábor, má úspěch, říká Mgr. Michaela Krausová. Zájem o něj i jeho prestiž každoročně stoupá a těší nás i plná podpora vedení místní základní školy Hluboká. Mnoho z dětí, které se účastní letního tábora, pak navštěvuje ve školním roce každý měsíc celodenní sobotní tábory a letos v květnu budou naši angličtináři již druhým rokem skládat Cambrigde zkoušky v Britském centru. Na sobotní tábory máme už dokonce čekací listinu na účast. Ze zkušenosti víme, kolik dětí by mělo být ve skupině, stejně jako to, že i lektorky potřebují určitý prostor a počet děti, aby se jim skutečně věnovaly. Letošní ročník jsme proto už rozdělili na dvě skupiny podle věku a znalostí. 

Hlavní motivací našich anglických táborů je děti rozmluvit. Aby se naučily aktivně anglicky hovořit a braly to jako samozřejmost. A to se povedlo a potvrdily nám to i Cambrigde ústní testy s rodilým mluvčím. Jako bonus se podařilo to, že děti si k angličtině utvoří pozitivní vztah a začne je bavit. Druhým nečekaným bonusem bylo potvrzení rodičů, že nemusí dětem vysvětlovat, proč je třeba se anglicky učit. Díky na kurzech používaným videím, písničkám a rozhovorům to přirozeně pochopily samy.

Tématem letošního anglického týdne je Cesta po světadílech. Afrika, Evropa, Asie, Amerika, Antarktida, Austrálie — chceme do prázdninového prožívání vnést nejen jazyk, ale také interkulturu světa a prázdninové představy o cestování.

Na dětském táboře se sice budeme více koncentrovat na země mluvící výhradně anglicky (Ameriku, Británii), ale vtáhneme tam i Asii, Austrálii, protože i tam je angličtina určitým spojovacím jazykem. Děti tak pochopí, že jazyk může být i jakýsi most mezi různými světy. Připravili a naplánovali jsme tábor tak. že když budeme probírat Ameriku, vyrazíme na hlubocké baseballové hřiště, do adrenalinověho parku. Když budeme v zoo, ocitneme se v Africe i u klokanů v Austrálii. Koupat se budeme na Barborce a všude na sebe budeme mluvit cizí řečí. A proč ne, když i kolem hlubockého zámku se mluví mnoha cizími jazyky. Pokud se na tábor přihlásí sourozenci, rozdělíme je většinou dle věku a znalostí do jiné skupiny, nicméně určitý čas společně stráví. Setkáváme se při společných aktivitách, ať už na obědě v restauraci Solidní šance u Macháčků, při hrách v parku, výletech i soutěžích venku. Navíc jsou na tohle rozdělení děti zvyklé i z jednodenních každoměsíčních sobotních kurzů.
Myslím, že se nám povedlo, že děti, navštěvující naše celoroční kurzy, ve škole zjistily, že jsou skutečně v angličtině o krok i víc dál než spolužáci. A začaly také vnímat, proč se jazyk učí. Pochopily, že to není pro školu a známky, ani pro rodiče, ale pro sebe samé. Že když se potkají s rodilým mluvčím, mohou reagovat a mluvit. Odpovědět. Konverzovat. Sám o sobě jazyk není nic. Ale když koukáme na cizí filmy, rozumíme jim. Když bloumáme ulici v cizím městě, můžeme si sami koupit zmrzlinu, na něco se zeptat, rozumíme okolí. Můžeme si na počítači zahrát hru v anglické verzi. Zkrátka: Můžeme své znalosti používat v běžném světě kolem nás.

A to nás velmi těší. Dospělí frekventanti našich kurzů samozřejmě dobře vědí, proč se potřebuji učit cizí řeč.
Dětem někdy ze školy není zcela zřejmé, proč se něco učí a mnohdy ani netuší, jak brzy budou moci své znalosti upotřebit.

Přes rok se připravujeme na cambridgeské zkoušky, ale léto si chceme užit bezstarostně. Prostě dovolená, prázdniny a cestování!

A co vy? jak to máte vy a vaše děti? Umíte si říct v cizině o zmrzlinu a hezky poděkovat?

Článek převzat z Hlubockého zpravodaje 5/18. Autor Alena Mitter